Neštovice

Takzvané plané neštovice (latinsky varicella) patří v České republice k nejčastějším infekčním onemocněním typickým pro dětský věk – nejčastěji se jedná o děti ve věku 3 až 10 let. Původcem nemoci je virus varicella zoster (HHV-3) z čeledi Herpesviridae, jehož nositelem je výhradně člověk a který je příbuzný virům způsobujícím opary či infekční mononukleózu.

Plané neštovice jsou velice nakažlivé; přenáší se vzduchem pomocí kapénkové infekce nebo přímým kontaktem s nakaženým či věcmi, které daná osoba svým dotykem kontaminovala. Avšak probíhá-li onemocnění ve výše zmíněném věku, má většinou bezproblémový průběh a po jeho odeznění se dítě stává vůči opětovnému nakažení imunním. Naopak komplikovaný a životu nebezpečný může být průběh planých neštovic u adolescentů, dospělých, těhotných žen, kojenců a lidí s oslabenou imunitou.

Jak poznat neštovice?

Vysoce charakteristickým znakem tohoto onemocnění jsou ve vlnách se vysévající puchýřky, takzvané neštovičky, na těle dítěte a zvýšená teplota. Skutečnost, že se jedná o plané neštovice, navíc velmi umocní fakt, pokud se ve škole, školce, či jiném blízkém okolí, v němž se vaše dítě pravidelně pohybuje, tato nemoc objevila.

Vřídky planých neštovic můžete zaměnit snad jen s infekcemi způsobenými enteroviry, které jsou druhou nejčastější příčinou běžného nachlazení člověka. V těchto případech se však puchýřky objevují hlavně periferně na končetinách a hojí se bez krust. Vzácně lze za neštovice mylně považovat třeba i alergickou vyrážku, avšak zde se nevyskytují ostatní důležité příznaky a výsev pupínků ve vlnách.

Pravé neštovice

Pravé, neboli černé neštovice (latinsky variola nebo variola vera) jsou akutní a velmi nebezpečné onemocnění způsobené virem z čeledi Poxviridae, který je vysoce nakažlivý a přenosný pouze z člověka na člověka. Také díky tomu se tuto v mnoha případech smrtelnou chorobu podařilo díky účinné vakcíně do konce 70. let 20. století prakticky vymýtit.

Ačkoliv jsou příznaky pravých neštovic v mnohém podobné těm u planých neštovic – tedy zpočátku jako chřipka a posléze výsev puchýřků – průběh onemocnění je podstatně závažnější. Pravé neštovice se přenášely kapénkovou infekcí či přímým kontaktem se sekretem z vytvořených vřídků. Nakažlivým se však nemocný stal až ve chvíli objevení se prvních příznaků; během inkubační doby – to bylo asi 12 až 14 dnů od nakažení – nebyla infikovaná osoba pro své okolí nebezpečná.

Výsev puchýřků probíhal soustředěně nejprve v oblasti obličeje a končetin, až později po několika dnech se rozšířil také na zbytek těla, avšak už ne tak výrazně. Po čtyřech až sedmi dnech od výsevu vřídků často docházelo k návratu horečky, která u řady pacientů způsobila oběhové selhání či jiné komplikace a končila smrtí. Pravé neštovice se vyskytovaly ve dvou formách (a dvou vzácně se objevujících podformách u asi 3% pacientů), z nichž každá měla jinak závažnější průběh z hlediska úmrtnosti:

  • variola minor (alastrim) – menší než 1%
  • variola major – až 30 %
    • variola major maligní – blíží se ke 100%
    • variola major hemoragická –  téměř vždy 100%

Nemocní, kteří tuto závažnou nemoc překonali, mívali vždy nějaké následky. Nečastěji se jednalo o nevzhledné jizvy po vzniklých puchýřích nebo oslepnutí.

Literatura

  • Helena Ambrožová: Varicella a rotavirová gastroenteritida – kazuistiky, Praha 2012 (odborná)
  • Richard Platt: Neštovice, mor a jiné pohromy, Praha 2012 (populárně-naučná pro děti)
  • Zdeněk Ježek: Ve znamení neštovic – český epidemiolog ve službách WHO, Praha 2010 (autobiografie)
 

Komentáře, diskuze

Robert
4.4.2014 7:35
Ve středu jsem je dostal po druhé. Je to velmi vzácný jev, ale sám na sobě jsem právě zjistil, že je to možné.
Odpovědět
Lišková Věra
12.3.2014 15:21
Prosím,kolikrát muže člověk za život,onemocnět planými neštovicemi? Děkuji
Odpovědět

Přidat komentář